Rabí 2008 - fotky by Plamenomet

The truth...

A takhle se to s námi má doopravdy (alespoň podle internetů ;o)

Kdo jsme?

Střelené, úchylné, zvlčené, veselé, krásné, hlučné, prostořeké, vybržděné, vybuřtené a všehoschopné brigádnice z hradu Rabí.

 ilustrační foto

Scházíme se ve více či méně proměnlivé sestavě každý červenec na "našem" Rabí a během roku na dalších více či méně šílených společných akcích.

Nejskalnatější jadernice: Kučka, Markýška, Světluška, Plamínek, Zuzka

Nejnovější přírustek: Štěpka

Čestná členka: Terinka

Občasnící (více či méně):  Štěpa, Lucie

Vzpomínáme ^^ : Hezy, Martina, Myška, Petra

Sestava 2008:

Nejsilnější ročník (2005):

Z Lucíka - Rabí 2008

Pelhřimovsko wallpapers

Vzniklé v jenom z Plamínkových tvůrčích záchvatů

  něžnější část výpravy

  mužnější část výpravy

Fotky z Rabí 2007 řečeného..ehm..roz...

Z Lucíka - Rabí 2007 + slavnosti

Z Lucíka - Rabí 2006 + slavnosti

Jahodové víno

Další z našich "osvědčených" rábských receptů. Co budeme tentokrát potřebovat?

• nakvašené jahody
• cukr
• vodu
  
• a hodně víry

Postup: Do krabičky se zkvašenými jahodami přidat vodu a cukr a DOUFAT. Když máte štěstí, můžete po pár dnech už vesele popíjet...

Dobrou chuť a dobrou stolici!

Rábská šleha

Mírně alkoholický, silně kalorický tradiční nápoj u nás na hradě. Ještě jsme nenašli nikoho, komu by to nechunalo :o) Dnes konečně veřejně prozradíme naše tajné ingredience. Jsou to...

• Salko
• Rum
• skořice

Doporučená konzumace: z hrnce polévkovou lžící...

Chleba á la Kuč

Smícháme:

• 1 kg hladké mouky
• 1 pytlík sypkých kvasnic
• 1 lžíci soli
• kmín
• vodu podle Potřeby

Necháme hodinu vykynout
Pečeme 10 minut na 200°C, potom na 180°C

Myšákovo fotky z Pelhřimovska II

Z nějakého záhadného důvodu se mi odsud nedaří Myšákovo album načíst. Budete se tedy muset spokojit s externím linkem:

Pelhřimovsko 2007

*slideshow*

Pelhrimovsko 2006 aneb 3x jeden den s tatrankou podle Myšáka (necenzurováno)

Nase druzinka se potkala na metru roztyly, kde ji cekal prvni test iq - najit tu spravnou stanici autobusu. Coz se podarilo hned na prvni pokus. Tam jsme zahajili nase putovani oficialne - zatroubenim na kravsky roh. Naces jsme se jali delat ostudu v autobusu. Jedna polovina byla mirne pobavena, dalsi byla mirne pohorsena, a zbytku to bylo sumak. Zabavu se nam podarilo rozpoutat i se spolujedouci matfyzackou a jejim pritelem, tez matfyzakem. Dle meho nazoru si nekolik lidi oddechlo, ze jsme vystoupili na zastavce Cechtice, zatimco autobus pokracoval dal do Pelhrimova.

V cechticich druzinku cekalo dalsi prekvapeni, a to home-made sushi dokonce i se sojovou omackou kikkoman. Krome me, ktery do ust nevzal ani kousek, se druzinka pochlapila a nekolik kousku ochutnala, zbytek jsme nechali bezdomovcum. V nedalekem obchudku jsme si koupili snidani (zmrzlinu). Pak zavelel hlasity povel, a my se vydali na cestu. Netrvalo dlouho a uz jsme bloudili. Na vine samozrejme neni nikdo z nas (i kdyz nekteri clenove na to maji jiny nazor:)), ale to, ze nam pocitac vypovedel sluzbu a proto GPS nenavadel, jak mel. Pak se cesta odehravala ve stejnem duchu jako v autobuse, jen jsme nikoho nepohorsili, a pobavili jsme par jezedaku, kteri nam nabidli svezeni na valniku plnem hnoje. Jejich ochota me vehnala slzu do oka. Putovali jsme smerem OD Jizbickeho kopce, prestoze TO byl nas cil:) Ale nakonec jsme k nemu dorazili. Prosli jsme lesikem, a na lesni cesticce zakempovali a udelali checkpoint. Tatranka prisla vhod. Snad jen Zuzka odmitla jist zdrave (totiz pohrdla tatrankou) a papala ovoce.

Po kratke pauze mimochodem venovane pisnicce letosniho kopcovani "Koi ni koi suru..." jsme se zvedli a pokracovali v ceste na jih do pacova. Zly duchove, pocasi, a nase vrozena lenost nas do vytouzeneho cile nedovedla. Na dalsim 744m kopci Straziste hnedle vedle kaplicky se studankou jsme postavili tabor, postavili vodu na caj a sami se posadili. Vecerni pohodu jsme si uzivali s kytarou. V 22 zalehli a na dobrou noc nam dzin cetl pohadku (uvod a 1. Kapitolu z Narrenturm od Sapkowskiho). Jeste ani nedocetl a parta mistnich buranu na motorkach se prohanejici lesem a turovanim motorky nas vydesila. Zbytek noci pokracoval normalne - neco hrabalo u stanu a sem tam se to otrelo o stan. Takze az na me se asi vsichni vyspali vcelku dobre. Ja ne. S dzinem se spat neda:) Ale pry to jenom proto, ze jsem nebyl oholeny:)

Uz to, jak zacalo rano nam davalo tusit, ze dnesni den nebude presprilis namahavy. Po krasne snidani a teplem caji, jsme se jen tak valeli u ohniste a lenosili. Malem jsme tam zacli hrat DrDo:) Ale dohodli jsme se, ze DrDo muzeme hrat i cestou. (coz nam take nebylo doprano). Asi po dvou kilometrech cestou do pacova, jsme narazili na detske hriste. V kazdem z nas se probudila infantilni slozka naseho ja, a sli jsme si hrat:) Po hodine jsme si na tomtez miste dali obed, a zacli hrat ten dracak:) Samotne hre vsak predchazeli dlouhe disputace, u kterych jsme se s dzinem kralovsky bavili - chudak DM (po nasem PJ) :) Vzpomenme jen napriklad na dzinovu snahu udelat z maga na prvni urovni supermaga (viz kouzla beranidlo a paveza:)). V 15 hodin jsme se zvedli abychom pokracovali ve ceste a ve hre.

Cas utikal rychle, zato my se pekne loudali. A proto jsme si to, co jsme nenachodili ve dne, nahradili v noci. Po nekolika bloudenich a pruchodem kopriv, jsme se dostali temer na dohled k cervene recici. Za tmy jsme postavili stan, a pri svitu svicky si povidali. Prvni si sla lehnout zuzka, a my hned po ni. Na konci dne, jsme meli jednu ranenou - plaminka. Fastumgel. Rano, ac jsme chteli vstavat brzo, jsme si pekne prispali a na 9 hodinu vklidu vyrazili. Az tento den, tedy na poslednich 5 km, jsme nasadili hmmm... pochodove tempo, a do recice dorazili v 11:20, a za 8 min uz nam jel bus do phy.

Cestu jsme pekne prospali, byli jsme totiz velmi vycerpani, po predchazejicim pochodu, a prosto nam pulka z puvodniho planu - dojit do svetle nad sazavou - zbyla na jindy:) Prijezd do phy jsme zakoncili zmrzlinovym poharem:) Zatroubili a uz hura na palmovku. Kazdy se se sprchou pofackoval po svem, a uz se chystalo na Johnyho Mnemonica. Jake bylo moje zklamani, kdyz me pocitac odmitl poslouchat a tak jsme johnyho mnemonika nevideli. Skoda. Takze nasledoval Big Lebowski a ja usmazil ham&eggs. Nemeli jsme ale chleba, holt osud. Pote nasledoval The Secret Window s Deppem. No a pak se dzin odebral domu, ja a kucka do pelechu, a zuzka s plaminkem usinali u Final Fantasy: The Spirit Within. Rano jsme se rozlocili, ja sel do prace, kucka jela domu, holky spaly spaly dal. Me se to libilo a myslim, ze si nekdy ujdem zase kousek z puvodne naplanovane trasy:-) Tentorate pro jistotu preinstaluju windows:)

Rčení, úsloví a pověry - Rabí 2006

Koho bolty nosíš, tomu deku v ukradni, pakliže ti bude v noci zima

~Plamínek

Když se štípaj bedničky, lítají třísky
~Zuzka

Tak dlouho se dává seno do koše, až se ucho nenajde
~Plamínek

I za mraky svítí slunce!
~neznámý pán na donjonu 

A ještě nově vzniklá slova a sousloví do sbírky:
HROB = hromadné balení

ČOČKOKS = čočka s kokosem

KUČIČÍ POSTEL

ŠNEK A KŘUP

Bonus z osmisměrek:

MEZI KRÁVAMI A VOLY JSOU ZAŠLAPANÉ ŽABY.

Plamínkovo fotky - Rabí 2006

Fotky z rabí řečeného ~dezertní~

Další hlášky ze Šumavy

*26.8. 8:09 
  Světluška: "Holky, já už nemůžu !"

*13:08 <po ztrátě mapy> 
  "Kam šla Světluška?"
  "Šla hledat město"
  "To město tam je, je na mapě"

*15:37
  Kuš: "Ty mraky jsou...já bych vyrazila"
  Terka: "Jo, ať zmoknem někde jinde!"

* Kuč: "Močály nemůžou být do vrchu, vždyť by stekly do údolí."

* Světluš a Teri (o svém müsli výtvoru): "Daly jsme tam samý dobrý věci... Tyjo, vony to vážně žerou... a chutná jim to!" 

* "Sluníčko je dobré, puchýře jsou zlé"

Univerzální hlášky: 
  ° Tak tohle je naprosto komfortní! (např. márnice, vyhřejvaný dlaždičky před záchodama apod.)
  ° Tak a odteď jsme se tu byly jen vyčůrat (po sbalení poslední tyčky)
  ° To by bylo trapný nedat!

Zápis ze Šumavy psaný Osudem (=Kučkou ;o)

Tak. Vzhledem k tomu, že jinak se k tomu nikdo nedokopal, jsem se chopila papíru, pera, diáře, denníku a svých chabých vzpomínek, abych se pokusila zvěčnit své dojmy z loňské Šumavy.

Vyrazily jsme v pátek 26. srpna z Vodňan. Já osobně jsem se až na nádraží dozvěděla, kam vlastně jedeme... V původním složení (Plamínek, Světluška, Terka, Zuzka a já) se nám povedlo docestovat na místo určení - do Rudy. Původní cíl - vylézt na Velký Javor -jsme, vzhledem k času, váze bagáže a předpokládanému převýšení takticky změnily. Nechali jsem Javor, ať se nám zlomyslně šklebí za zády, a daly si krátký okruh kolem jezer. Jako rozjezd to vůbec nebylo špatné.

Jezera byla krásná, túristi moc nezlobili... Osvěčil se energy mix přinesený Světluškou - odporně ulepená směs ovesných vloček, medu, cukru a sušeného ovoce. Padalo to do nás takovou rychlostí, že málem nezbylo na další, náročnější dny.

Přespávalo se poblíž startovní čáry u Rudy.

Dojmy z rána: zima, špína v botách, spal se mnou nějaký neodbytný kořen. Zkrátka překrásné prázdninové probuzení. Z čirého furiantství jsme ten den ušly asi 30 km. (Trasa Debrník - Laka - Ždánidla - Gsenget - Poledník - Javoří Pila - Modrava). Prostě nahoru a dolů, to se nám to kulhalo... Což nemyslím jako básnický prostředek pro zaujetí čtenáře, ale jako krutou realitu. Plamínkovy nové a moje sice starší, ale výjimečně zlomyslné pohorky předvedly, co dovedou. Večer už se Plamínek pohybovala jen silou vůle. Na zahnání bolesti a hladu jsme si tedy ten večer dopřály večeři v restauraci na Modravě (obsluha mírná, ceny rychlé - né, to nemyslím vážně, Sašo ). Naši druhou, neméně kouzelnou noc, jsme trávili ve svahu nad silnicí a mezi třemi polesími. Ráno se nám povedlo vyskočit z pelíšků rychle - on strach z pěkně mastné pokuty je jako motivace docela fajn. Utekly jsme z nocležiště a po chvilce se zastavily na výrobu snídaně a ošetření puchýřů. (Ten trik s prošitím je opravdu docela funkční.)

Po krátkém hrdinném pokusu pokračovat v cestě s námi to Plamínek zabalila, předala nám zásoby (jíídlóó!), svezla se s námi na Kvildu a vyrazila domů se slibem, že se k nám připojí na Srubáči.

My z Kvildy vyrazili směrem na prameny Vltavy, Bučinu a přes Knížecí Pláně do Strážného. V Strážném jsme chtěly přespat, každé z nás se hlásila alespoň jedna část těla o zdravotní dovolenou, ale ať jsme koukaly, jak jsme koukaly, nic než vietnamské stánky, restauraci a lehké děvy jsme nezahlédly. Naštěstí naše zoufalé uštvané ksichtíky přilákaly pána posléze paní, která nám udělala čaj a pak nás dokonce dovezla autem do kempu na Soumarský most. Pohádka! Do těch domů s červenými lucerničkami se nám jít prosit o nocleh jaksi nechtělo...

Abychom to neměly tak jednoduché, bloudily jsme chvíli po nesprávné straně řeky. Ono se řekne Soumarský most, ale kde ten most, neřád, byl, když jsme toužebně koukaly na oheň v kempu na opačném břehu?! Naši strážní andělé ale opět zapracovali - poslali nám do cesty vodáka. Ten nás pozval na čaj do hospůdky a pak nás zavedl do kempu. Spánek byl tu noc opravdu zasloužený.

Ráno jsme nasvištěly k vlaku, z vlaku pak na Srubáč. Byla jsem okouzlena! Už chápu proč o něm holky tak básnily. Je to tam sqělé. Nejsilnější dojem ve mě zanechal kaditrůn - je z něj krásný výhled na okolí a umývárně v odporně ledovém, ale čistém potoce.

Zbytek nám vyměřeného času jsme se placatily okolo Srubáče, hrály DrD, poklidily, papaly a oštřovaly si rány.

Souhrné dojmy z celé Šumavy: Takové pětidenní akce bych opakovala minimálně 60 - 61 krát ročně

HLÁŠKY:
28.8.2005 v 15:05: "Co s odpadkama?" "Já bych je přivázala na bágl. Třeba nějakýmu Němci."
"Berušky taky koušou." "Berušky jsou svině."
17:27: Lucka s nohama na stole a totálně tupým výrazem prohlásila: "Jsem zrovna intelektuálně na výši!"
A pozor na brusinky!

Několik hlášek z Rabí masového

PŘIJEL KAREL!

*návštěvník: "Tenhle orel je káně"

*Světluška: "Tohle je lepší než chlap, měkký a nehejbe se to!"

nejhorší nádávka: Ty TŮRISTO!

*"Oblečení bylo vynalezený kvůli chlapům, abychom se na ně nemusely dívat"

*Kuč: "...nebo na pohár"
  všichni: "póóóóhár!"
  Zuzka: "Já si nedám"
  Světluš: "Ty nejíš maso, viď?"

*Zuzka: "Světluš, kdybys něco potřebovala, stačilo říct"
 Světluš: "Já potřebovala na záchod"

*Kuš: "Já nevim, ten kluk má snad nějakou duševní poruchu. Jemu úplně chybí schopnost empatie."
  Světluš: "To není porucha, to je chlap!"

UMÍTE NĚKDO OPRAVIT KŘOVIŇÁK???

"Aaaa, už zas ty psychopatický myši!"

Ještě jedna bonusová na závěr:

"...A NESEŽER TO!!!

Z Lucíka - Rabí srpen 2004

Fotky - Rabí 2005

Z Lucíka - Rabí červenec 2004